Karolína Blažková
Jsem jedním z nejmladších členů v TOP 09. Tak už to je – mezi mladými lidmi (a o to víc ženami) prostě nějak o politiku není zájem. Naše kandidátka je ale v letošním roce v něčem jiná, v kategorii do 25 let vlastně kandidujeme tři, z toho jsem ovšem jediná členka TOP 09 v Českém Brodě.
V místní pobočce nás ovšem donedávna bylo jenom šest. Pak se k nám přistěhoval náš nový člen Tomáš Vondra a vstoupit do strany se rozhodl i René Trinkl. Pan Trinkl je bývalým politickým vězněm, zažil pracovní tábor v uranových dolech a aktivně se podílel na třetím odboji. Je tím pádem pamětníkem a také jedním z nejstarších členů TOP 09 vůbec. Jako jedna z nejmladších jsem se za ním vypravila… A vypadá to, že budu chodit častěji. René Trinkl je nesmírně inspirativní člověk, zapálený obdivovatel Václava Havla a skvělý vypravěč.
Ráda bych se vás nejdříve zeptala na něco o vašem životě. Jste bývalý politický vězeň, a dokonce předseda kolínské pobočky Konfederace politických vězňů České republiky.
No, předseda… Bylo nás 40, ale zůstalo nás prakticky 8. A z toho muklů je nás už jenom 5.
A kde přesně jste ten komunistický režim prožil? V pracovním táboře?
Tak první rok jsem strávil na Pankráci ve vyšetřovací vazbě a dalších 5 roků v Jáchymově na uranu.
Jak jste se tam dostal?
Víš…, to je přesně to, co ta dnešní generace – i když nejenom ta – těžko pochopí. Co to vlastně byla ta 50. léta. No a jak jsem se tam dostal? V době, kdy mě zavřeli, jsem chodil na průmyslovku v Kolíně, kde byli v jedné třídě většinou skauti, a ti založili protistátní skupinu. S jejich vedoucím jsme se seznámili na lyžařském zájezdě jako sokolové. On se mi svěřil, že mají tu skupinu, no a já mu nabídl pomoc. A tak jsem jim pomáhal. Zajímalo je, kolik je v Brodě vojáků a tak, hlavně kolem vysílačů. Jenže potom, když nás chytili, tak nás odsoudili na deset let za špionáž a za protistátní činnost.
Takže takhle jste strávil rok na Pankráci, a potom v Jáchymově…
Přesně tak…Akorát jsem nebyl úplně v Jáchymově, ale na Slavkově, tam jsem strávil pět let.
Jaké jste vlastně měli vztahy v pracovním táboře, zůstali vám nějací kamarádi?
No, ti, se kterými jsem tam byl, už většinou umřeli. Ti praví Jáchymováci. Můj kamarád Jirka Stránský říkal – „kdo přežil pět let Jáchymova, bude žít do sta“.
No a mě pak vlastně propustili kvůli plicním problémům. Chvíli jsem bral podporu, ale potom jsem si konečně našel zaměstnání jako elektrikář, a to jsem dělal až do důchodu.
A to bylo v jakém roce?
No vlastně v roce 68.
Jak jste prožil Pražské jaro a následně revoluci?
Tady byla tehdy drobná provozovna a já se stal vedoucím. Hned po revoluci jsem se pak zapojil do politiky. Dostal jsem se tady do prvního zastupitelstva a 15 let jsem pracoval na přestupkové komisi.
Jak taková práce vypadala?
No jedna hrůza (smích).
Teď už se vás musím zeptat – proč jste vstoupil do TOP 09?
No, já potom, co jsem všechno zažil, tak jsem trochu přestal věřit v politiku. Ale vydržel jsem to do loňska. Pak jsem si řekl, že se přece musí něco dělat, že takhle to dál nejde. Já jsem totiž zuřivý Havlovec. A protože mi bude za měsíc 90, tak jsem si řekl, že konečně musím vstoupit do pravicové strany. No – a která to je…
No to je TOPka.
Přesně… A pojď, já ti teď něco ukážu.
Pan Trinkl mi ukázal medaile za zásluhy, které získal od města Kolín i prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Potom mi nabídl plzeň a tykání. Po našem „oficiálním“ rozhovoru jsme si povídali minimálně další hodinu, skvěle se bavili a René mi dokonce daroval několik knih o komunismu, sepsaných pamětníky. Domluvili jsme se, že budu chodit častěji.